Postavena byla na místě, kde blahoslavený Podiven po smrti svatého Václava podle legendy ukryl do země reliéf Panny Marie s dítětem (později nazvaný Palladium země české). Popud k výstavbě poutního chrámu dal v roce 1613 císař Matyáš s manželkou Annou. Autorem projektu byl významný architekt italského původu Giovanni Maria Filippi. Stavba byla zahájena v roce 1617 a trvala šest let. Monumentální hlavní oltář vysvěcený v roce 1723 byl zbudován podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky a zdobí jej sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků.
Palladium země české
Reliéf Panny Marie s dítětem vytepaný v korintské mědi prý věnoval biskup Metoděj při křtu kněžně Ludmile, po ní ho zdědil mladý kníže Václav. Jeho služebník Podiven si byl vědom, jak je pro knížete obrázek cenný, proto ho po Václavově smrti zakopal do země. O dvě a půl století později reliéf na poli za městem vyoral místní sedlák. Svatý obrázek se zázrakem neustále vracel na místo nálezu. Proto pro něj vybudovali nejprve kapli, později kostelík a následně baziliku. Reliéfu je připisována ochranná moc nad naší zemí.
Ambity
K východní části kostela přiléhají ambity, které sloužily a slouží jako místo k odpočinku a rozjímání poutníků. Klenby jsou zdobeny malbami s výjevy ze života Panny Marie, jejichž autorem je Václav Prokop Kramolín. Nachází se zde náhrobek staroboleslavského probošta Dionýsia Erasma Kriegera od sochaře Josefa Malínského z roku 1793.
Informační a kulturní centrum
K areálu baziliky patřil hřbitov s kaplí svatého Benedikta postavenou pravděpodobně ve 20. letech 17. století. Charakter původních omítek ale nevylučuje, že tomu bylo i dříve. V roce 1695 odkázal děkan Jan Čapek 50 zlatých na zřízení nového oltáře, z něhož se dochoval obraz znázorňující právě svatého Benedikta. Dodnes je k vidění v Informačním a kulturním centru. Současnou podobu kaple získala v 19. století a v minulosti se využívala jako kostnice se zvoničkou.
Prohlídky